„Je to mé tělo, které se bouří proti vlastnímu uvěznění.“ Nassim Nicholas Taleb.
Nová práce Viktora Černického balancuje na tenké hranici mezi žánry současného tance, cirkusu, a výtvarného umění. Čtverice performerů se skrze interakci s pneumatikama vztahuje ke svému tělu a k sobě navzájem. Skrze námahu, únavu a krizi objevují způsob, jak se adaptovat a ve fyzicky vyčerpávající performativní situaci objevit lehkost.
Filozofický rámec projektu tvoří pojem antifragility, který v roce 2012 přinesl spisovatel a filosof N. N. Taleb. Antifraglita popisuje stav, kdy systém nebo objekt pro svůj růst potřebuje neuspořádanost, chaos a tlak. Zatímco něco křehkého nebo zranitelného se může pod vlivem stresu rozbít nebo poškodit, antifragilní entita se naopak zlepšuje a posiluje. Takýmto systémem je například lidský imunitní systém, nebo svaly. Nejen, že antifragilní systémy rostou díky vyvinutému úsilí, naopak, pokud zůstávají v pokoji, chřadnou.
„Proč se vždy cítíme nejhůř, když několik dní nic neděláme? Kolik lidí denně posiluje jen proto, aby se vůbec udrželi v kondici? Naše těla jsou antifragilní továrny, které se musí vystavovat diskomfortu jednoduše proto, aby přežila. Neustále saháme za hranice vlastních možností a tím rosteme. Pneumatiky jsou jedním z našich nejbližších partnerů i největších nepřátel. Záleží jestli sedíme v autě, nebo je využíváme jako překážky k pohybu jako hračky, které zvedáme, přeskakujeme, odtlačujeme. Sdílení nepohodlnosti a úsilí – rovina, která nás spojuje a díky níž přesahujeme svou individualitu a vztahujeme se k celku. Jsme společenstvím neklidu.“
Umělecký tým:
Koncept: Viktor Černický
Choreografický coaching: Joan Català
Performance: Valentin Verdure, Marek Menšík, Viktor Černický, Lukas Blaha Bliss
Produkce: Petra Hanzlíková & ZDRUHESTRANY
Plánovaná premiéra: 2025
Projekt vzniká v rámci rezidenčního programu CIRQUEONu. Rezidenční program je podporován Magistrátem hlavního města Prahy a Ministerstvem kultury.
